Krkonoše
(pol. Karkonosze, něm. Riesengebirge) Nejvyšší a možná i nejkrásnější české hory s nejvyšším vrcholem Sněžka (1 603 m, některé mapy uvádějí 1 602 m). A také hory nejpopulárnější a nejnavštěvovanější. Pohoří, jehož rozloha činí 631 km2 (z toho česká strana 454 km2 ), je protkáno hustou sítí turistických pěšin či lesních cest, hustou sítí turistických chat a horských bud, díky čemuž nabízí turistické vyžití prakticky po celý rok.
Krkonoše se rozkládají v severovýchodních Čechách na hranicích s Polskou republikou. Na západě začínají Novosvětským sedlem sousedíc s Jizerskými horami, na východě pak Krkonoše sousedí s Jestřebími horami. Pohoří je zhruba tvořena dvěmi hřebeny – Hraničním hřbetem, jímž prochází česko – polská státní hranice, a Českým hřbetem.
V Hraničním hřebeni pak nalezneme většinu nejvyšších Krkonošských vrcholů jako jsou Labský štít (1 472 m), Vysoké Kolo (1 506 m), Mužské kameny (1 416 m), Dívčí kameny (1 414 m), Malý Šišák (1 440 m), Sněžka (1 603 m) či Svorová hora (1 410 m). V bočních hřebenech pak nalezneme některé další významnější vrcholy, jako jsou Studniční hora (1 554 m), Luční hora (1 547 m), Kotel (1 435 m) aj.
Česká část Krkonoš zaujímá asi dvě třetiny celkové plochy pohoří Délka hřebene Krkonoš činí asi 40 km, délka pohoří asi 30 km a maximální šířka pohoří pak okolo 20 km. Na přechod hřebene Krkonoš nám tak bohatě postačí dva dny. To ovšem za ideálních podmínek a za pěkného počasí. V zimě či za nepříznivého počasí se může délka přechodu dramaticky změnit.
Krkonoše tvoří přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Krkonoších pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava, ale také Łomniczka. Na polské straně se nacházejí jezera ledovcového původu Wielki a Mały Staw.
Reliéf Krkonoš má místy velehorský charakter, na jeho modelaci se v minulosti podílely četné ledovce, jež po sobě zanechaly v terénu typické ledovcové útvary jako jsou ledovcové kary (kotle) a morény. Jmenujme jen Labské jámy, Kotelní jámy, či na polské straně Sněžný kotel a Černý kotel či kotle s největšími krkonošskými plesy Wielki Staw či Maly Staw.